Tohle není pro lidi, kteří zmíněnou knížku už četli. Ale rozhodně jim nebráním ve čtení.
Jde o další knihu z cyklu Úžasná Zeměplocha a musím se přiznat, že zase jinou a neméně povedenou jako všechny ostatní Pratchettovy Zeměplochy. Existjí jedince, kteří rozlišují mezi dobrou a špatnou "Zeměplochou", ale to není zrovna pravdivé rozdělení. Neexistuje dobrá a špatná, každá je jiná a přitom stejná. Jen prostě ne každému ta která sedne, což ovšem svědčí spíše o Pratchettově širokém záběru (dovede "zesměšnit" egyptskou mytologii, stejně jako fotbalový zápas).
Ale teď zpátky k Noční hlídce. Jak název napovídá, příběh se točí kolem Hlídky města Ankh-Morporku a jejích členů. Setkáme se jak se starým Samem Elaniem, Karotkou, Navážkou, Nobym a Tračníkem, ale také s mladým Samem Elániem, s jeho mentorem Janem Kýlou (není tím kým se zdá), malým Nobym, Tračníkem (teď ovšem mladším), Reginaldem Půlbotkou (teď ještě živým, z masa a kostí), méně známými Mirko Kabátníkem, Vojtěchem Tupátkem, Mňácalem a dalšími. Podíváme se o třicet let zpět do Ankh-Morkporku té doby, kdy byla Hlídka ještě sbírkou pobudů, opilců a podobných ztroskotanců. Prozradím, že starý Elánius očekává narození potomka a současně stíhá nebezpečného vraha. Při jeho pronásledování pak propadne dírou v ponožce času do minulosti před 30 lety (má v tom prsty knihovna Neviditelné Univerzity a starý známý Zametač LuTze). Před 30 lety ho hned po dopadu okradou a trochu pocuchají. Dostane se k Noční Hlídce jako starší seržant Jan Kýla a ujme se nenápadně výcviku svého mladšího On. Do výcviku zahrne ale prakticky celou Hlídku a snaží se vytyčit pravidla. Pokračuje pronásledování vraha Karcera. Nakonec se oba dostanou zpátky do budoucí přítomnosti a Elániovi se podaří zachránit porod svého potomka (ano, je to malý Samík). Při večerní procházce nakonec zatkne Karcera, "protože když se zlomíme my, zlomí se všechno". To je v kostce (nesrozumitelné) vlastně všechno. Doporučuju přečíst. Není to tak úplně oddychová Zeměplocha, ale stojí to za to.
Žádné komentáře:
Okomentovat