Položme si nejprve otázku "Kde se lykantropie v evropské kultuře vlastně vzala?"
Odpověď je velmi prostá a téměř stejná jako ve velké části podobných otázek. Vzešla z mýtů starověkého Řecka, konkrétně z mýtu o arkadském králi Lykaónovi. Kdo by rád bližší informace, ať zalistuje ve Starých řeckých bájích a pověstech od Eduarda Petišky nebo v knize Bohové a hrdinové antických bájí od Vojtěcha Zamarovského, respektive ještě Starověké báje a pověsti od Rudolfa Mertlíka. To jsou asi nejběžněji dostupná česky psaná podání této báje.
K této báji pak přistupovaly různé zvláštnosti v chování či zdravotním stavu "podezřelých" osob. Oproti obecnému přesvědčení k těmto příznakům nepřináleží porfyrie, jejímž důsledkem je zvýšená světločivost pokožky, protože to je příznak spojovaný s vampirismem a škodlivostí denního světla pro upíry. Co se týče vlkodlaků, respektive lidí podezřelých z lykantropie, jejich hlavním projevem byly nezvladatelné záchvaty vzteku, dále schopnost rychlejší regenerace, změny chování vlivem měsíčních fází, "nadměrný" růst ochlupení na těle, občas i určité tělesné deformace (především na lebce) a další.
Oproti některým názorům prezentovaným i na internetu nebyl nikdy vlk v germánské mytologii chápán kladně. Laické veřejnosti je nejznámější jistě vlk Fenrir, kterého dali bohové spoutat speciálním pásem vyrobeným trpaslíky. Tento vlk pak při Ragnaröku pohltil vládce bohů Odina (též Wodan, Wothan apod.). Synové Fenrirovi pak byli pronásledovateli slunce a měsíce při jejich pouti po obloze. Zatmění těchto dvou nejvýraznějších nebeských těles bylo v severeské mytologii vykládáno jako jejich pohlcení zmíněnými vlky.
Výrazný nárůst pověstí o vlkodlacích v průběhu středověku byl dán výraznějším civilizačním pokrokem v oblasti na sever od hranic starověké římské říše, převážně jejím osídlením slovanským obyvatelstvem, jež mělo vůči vlkům silnou averzi. Dalším zesilujícím faktorem byl hojný výskyt vlků v těchto převážně zalesněných krajinách bývalé Svobodné Germánie. I v českém prostředí se během středověku vyskytnou v pramenech zmínky o vlčích smečkách v těsné blízkosti sídlišť a právě podobné zkušenosti vyvolávaly další zesilování podobných pověr a pověstí o vlkodlacích.
(to be continued...)
Žádné komentáře:
Okomentovat