Chronicles of Amber

Zdravím všechny čtenáře (takže asi nikoho).
Vlivem své zvědavosti jsem se teď vrhnul na cyklus knih od Rogera Zelaznyho pod souhrným názvem Chronicles of Amber (česky asi Kroniky Amberu). Už mám za sebou první díl Devět princů Amberu a teď končím druhý díl Pušky Avalonu. Musím přiznat, že jsem nečekal až takové zaujetí, které mě postihlo. Osobně se mi ty knížky hdně líbily a očekávám, že stejně to bude i v případě dalších dílů.
Jen stručně nastíním, co jsem se zatím dozvěděl. Amber je jediný skutečný svět, ostatní jsou jen jeho odrazy ve Stínech, případně jsou to výtvory členů amberské vládnoucí dynastie. Tito členové mohou Stínem manipulovat a přetvářet ho do různých podob a světů. Podrobnější popis sem psát nebudu, bylo by to na dlouho. Kdo chce vědět víc, může se mrknout nejprve na Wikipedii a nebo nejlíp přečíst. Těm, kdo zvolí druhou možnost, přeju příjemné počtení.

Zmrtvýchvstání

Bych to tady mohl překřtít na zombie - blog, jak se to neustále zvedá z hrobu.
Ale snad se mi to do konce roku opravdu podaří vzkřísit.
Držte mi palce

Zase to nějak umřelo

Tak ten nadpis zase úplně neodpovídá, ale víceméně je v současnosti polomrtvo.
Snažím se změnit pár věcí ve svém životě, a to včetně přístupu ke svému "drahému deníčku" ;o)
Leží přede mnou ale jistá meta v podobě státnic (konečně), takže nějaký intenzivnější provoz přijde nejspíš až po nich.
Zatím siužívejte prázdnin ;o)

Podivná demokracie aneb ryba smrdí od hlavy

Už nějakých 17 let tu máme (prý) demokracii. Můžeme říkat, co chceme, ovšem s rizikem žaloby ze strany "potrefených hus", můžeme se volně shromažďovat, můžeme také svobodně dát svůj hlas libovolné politické straně v některých z mnoha voleb. A právě to "hlasování" a volby bych si rád na chvilku vypůjčil.
Předvolební kampaň se hemží sliby, přesvědčováním, očerňováním a pomluvami. Za očerňování a pomluvy se většinou nikdo z viníků neomluví, to už jsme stihli dávno postřehnout. A co se slibů týče, obvykle se neplní, protože "strana nezískala dostatečně silný mandát", případně není politická vůle napříč parlamentním spektrem. Takže de facto si vybereme podle programu nejsympatičtější stranu, ale už dpředu musíme počítat s tím, že program se uskuteční tak z poloviny. To není žádná novinka, ale dost zarážející je, když strana provádí svou "vládní" politiku proti svému předvolebnímu přesvědčení a rétorice. Prostě předvolební kampaň je celkově jenom "bouda na voliče", jak ostatně prohlásil současný premiér Topolánek. Ten totiž kdesi proesl onen památný výrok, kdybychom prozradili, co opravdu chceme provést, nikdy bychom volby nemohli vyhrát. To samo o sobě vypovídá o politické kultuře tohoto národa, respektive o jeho politických elitách a jejich smýšlení o voličích.
Takže sečteno a podtrženo tu máme postkomunistický stát řízený "převlečníky". Zatímco v dřívějších dobách se tohoto pojmu užívalo pro určitý kus oděvu, dovolil jsem si ho použít jako označení mnohých dnešních politických činitelů a funkcionářů, a to z prostého důvodu jejich politického turismu. Mnozí z dnešních skalních pravičáků vystudovali za "komunistické totality", vstupovali do stranických organizací a vehementně se snažili postoupit v žebříčku co nejvýše. Ale ouha, po revoluci se z nich stali horliví odpůrci komunistické myšlenky a pronásledovatelé bývalých spolustraníků, kteří se nevydali cestou radikální změny kurzu a zůstali poněkud více ve středu respektive vlevo. A jsou to právě tito "skalní pravičáci", kdo nejvíce dbají o svobodu našich občanů a o jejich základní práva. Ovšem na druhou stranu je třeba podotknout, že jim upírají tak zásadní demokratickou vymoženost jakou je všeobecné referendum. A přitom se nemusí vlastně ničeho bát, protože tento instrument v našem ústavním pořádku postrádá rozhodovací pravomoc, je v podstatě pouze nástrojem "informativním a poradním" ve vztahu k moci zákonodárné a výkonné. Argumentace o nedostatečné informovanosti široké veřejnosti v určitých otázkách je naprosto zcestná a klamavá. Stejně totiž můžeme argumentovat ve vztahu k parlamentním, potažmo senátním volbám. Ale v této věci jsou naopak podle politiků voliči zcela kompetentní a "vědí, co je pro zemi dobré".
Takto pružně nakládají naši "elitní" spoluobčané se vším, i se zákony.
Vzhledem k rozsahu tohoto "výlevu" jsem se rozhodl přidat seriálově oblíbené TO BE CONTINUED a doufám, že příště se mi podaří zformulovat obraz naší politické reality podstatně srozumitelněji, protože k rybí hlavě jsme se ještě nedostaly. Zatím se plácáme někde okolo hřbetní ploutve

Lykantropie (pokračování)

Skončili jsme zmínkou o zesilování pověstí o vlkodlacích v průběhu středověku pod vlivem "vlčí hrozby". V souvislosti s tímto musíme zmínit také problematiku tzv. lesních lidí, kteří mnohdy podněcovali fantazii obyvatelů vesnic v okolí lesů. Problém lesa ve středověku "nakousnul" Jacques Le Goff ve své knize Středověká imaginace, která vyšla česky v Argu a ve které taky najdete další literaturu k tomuto tématu. Prací zabývajících se vysloveně lykantropií v dějinách bude nejspíše jako šafránu, protože osobně jsem snad na žádnou ještě nenarazil.
Vrcholem lykatropického fantazírování v "masovém" měřítku byl patrně opravdu středověk se svým vlčím problémem. V pozdním středověku a raném novověku pak převážil zjevně strach z vampyrismu, který se dočkal značné popularizace díky románu Brama Stokera Dracula. Určitá obroda lykantropie nastala v průběhu dvacátého století v audiovizuálním umění a později také v literatuře. V současné době se rozlišuje ale také psychická porucha zvaná lykantropie, která pochopitelně spočívá ve skutečnosti, že se pacient považuje za vlkodlaka, tedy za člověka ve vlčí podobě či se do vlka proměňujícího. Skuteční "vlkodlaci" ovšem vypadají úplně jinak. Rozhodně je nepoznáte podle náhlého nárůstu ochlupení po těle v období úplňku, případně zadávených slepic v sousedství. Nejmarkantnější a vlastně jediné pozorovatelné jsou změny chování v závislosti na měsíční fázi. Měsíc sice působí prakticky na všechny lidi, obzvláště za úplňku, ale lykantropové podléhají právě určitým změnám chování, které by se daly označit jako náladovost, podrážděnost a mrzoutství. Jde o nevědomé změny, které si postižený zpravidla nedovede nebo nechce vysvětlit. Takový člověk je mnohem agresivnější vůči okolí a pokud jde navíc o agresivitu vči opačnému pohlaví, pak k ní přistupuje ještě silné sexuální puzení. Jistá teorie hovoří o vybuzeném atavismu, převaze člověk-zvířete nad civilizovaným jedincem, která hrozí ovládnout postiženého jedince.
Ať už vznikly pověsti o vlkodlacích jakkoliv, jedinci, kteří tomu zavdali příčinu, se jistě vyskytují i v dnešní společnosti, jen jsme si je jinak pojmenovali.
Ještě jednoho okruhu bych se rád dotkl, a to oblasti fantasy, která s lykantropií dost často zachází. Musím upozornit, že lykantropie reprezentuje čistě jen vlkodlaky, jak je obsaženo v jejím názvu, lykantrop je tedy pouze vlkodlak (lykantrop = vlastně vlkočlověk, název pochází z řečtiny). Žádný krysodlak nebo medvědodlak nemůže být označen jako lykantrop. A na závěr proč zrovna proměna ve vlka a ne třeba v rysa nebo právě medvěda? Jednoduchá odpověď. Vlk se svým společenským životem nejvíce přibližuje lidské společnosti a zároveň v ní vzbuzoval asi největší strach. Medvědovi či rysovi se při troše štěstí dalo uniknout, ale vlci loví ve smečce a její útok obvykle pro samotného člověka neskončil pravděpodobně příliš šťastně.
Toť asi ve stručnosti vše k tomuto zajímavému problému. Časem bych rád tohle témátko trošku přepracoval, rozpracoval a zesrozumitelnil. Dobru noc a těšte se z úplňku ;o)

Lykantropie čili vlkodlaci

Položme si nejprve otázku "Kde se lykantropie v evropské kultuře vlastně vzala?"
Odpověď je velmi prostá a téměř stejná jako ve velké části podobných otázek. Vzešla z mýtů starověkého Řecka, konkrétně z mýtu o arkadském králi Lykaónovi. Kdo by rád bližší informace, ať zalistuje ve Starých řeckých bájích a pověstech od Eduarda Petišky nebo v knize Bohové a hrdinové antických bájí od Vojtěcha Zamarovského, respektive ještě Starověké báje a pověsti od Rudolfa Mertlíka. To jsou asi nejběžněji dostupná česky psaná podání této báje.
K této báji pak přistupovaly různé zvláštnosti v chování či zdravotním stavu "podezřelých" osob. Oproti obecnému přesvědčení k těmto příznakům nepřináleží porfyrie, jejímž důsledkem je zvýšená světločivost pokožky, protože to je příznak spojovaný s vampirismem a škodlivostí denního světla pro upíry. Co se týče vlkodlaků, respektive lidí podezřelých z lykantropie, jejich hlavním projevem byly nezvladatelné záchvaty vzteku, dále schopnost rychlejší regenerace, změny chování vlivem měsíčních fází, "nadměrný" růst ochlupení na těle, občas i určité tělesné deformace (především na lebce) a další.
Oproti některým názorům prezentovaným i na internetu nebyl nikdy vlk v germánské mytologii chápán kladně. Laické veřejnosti je nejznámější jistě vlk Fenrir, kterého dali bohové spoutat speciálním pásem vyrobeným trpaslíky. Tento vlk pak při Ragnaröku pohltil vládce bohů Odina (též Wodan, Wothan apod.). Synové Fenrirovi pak byli pronásledovateli slunce a měsíce při jejich pouti po obloze. Zatmění těchto dvou nejvýraznějších nebeských těles bylo v severeské mytologii vykládáno jako jejich pohlcení zmíněnými vlky.
Výrazný nárůst pověstí o vlkodlacích v průběhu středověku byl dán výraznějším civilizačním pokrokem v oblasti na sever od hranic starověké římské říše, převážně jejím osídlením slovanským obyvatelstvem, jež mělo vůči vlkům silnou averzi. Dalším zesilujícím faktorem byl hojný výskyt vlků v těchto převážně zalesněných krajinách bývalé Svobodné Germánie. I v českém prostředí se během středověku vyskytnou v pramenech zmínky o vlčích smečkách v těsné blízkosti sídlišť a právě podobné zkušenosti vyvolávaly další zesilování podobných pověr a pověstí o vlkodlacích.
(to be continued...)

SeaMonkey a Psi (krátké upozornění)

Teď už nevím od kdy, ale je tu nová verze SeaMonkey, aktuálně 1.1.8.
Nová verze opravuje několik chyb, které byly obsaženy také v předchozích verzích FireFoxu a ThunderBirdu.
Pokud máte zájem o podrobnosti, koukněte sem. Samozřejmě byste měli umět anglicky ;-)

Od 23. února je také k dispozici Psi 0.12-RC1, což dává naději na brzké vydání ostré verze. Oproti předchozí verzi došlo k několika vylepšením jako třeba MUCs (Multi-User Chat) organizované v panelech, záložky konferencí, vylepšené hledání v seznamu kontaktů, možnost měnit pokročilá nastavení (upravíte si Psi opravdu sobě na míru).

Návrat malého bruneta

Jsem se tu opět ukázal po neskutečně dlouhé době. Byla to zatím asi nejhorší epizoda mého krátkého života. Ale snad už je za mnou a ty horší věci, co by se někdy ještě mohly stát snad nikdy nepřijdou.
Rozhodně bych se chtěl tomuhle blogu věnovat podstatně intenzivněji než doposud. Ale uvidíme, co mi osud nachystá. Prozatím vše vypadá celkem v pohodě. Tak to bychom měli depresivní stránku a trochu melancholického vzdychání a teď bych se chtěl věnovat dalšímu směřování téhle prapodivné verze internetového exhibicionismu ;-)
Prozatím se tady objevila jen sekce SciFi-Fantasy, ale výhledově bych tu rád prezentoval také oblast IT z mého čistě laického pohledu a podle mého čistě laického výběru. Objeví se určitě i pasáže věnované asijským bojovým uměníma a japonské kultuře a Japonsku samotnému.
Další věci si ještě promyslím.
Takže prozatím dobrou noc a nechoďte sem za úplňku, to docela koušu. (A další oblast je jasná =o))